Expedice 19 : Následování Ježíše

94. Věřit - dělat

Na úvod si přečtěte verš pod obrázkem.

Co by sis myslel o někom, kdo by říkal, že je tvůj nejlepší kamarád, ale nikdy by se s tebou nepodělil o sladkosti a nenechal tě hrát si s jeho hračkami?

Nestačí pouze říkat laskavé věci. Co ještě musíš dělat?

Řekl jsi někdy někomu: “Vypadáš unaveně”? Co bys mohl udělat?

Řekl jsi někdy: “Zmeškal jsi hodně hodin, když jsi nebyl ve škole”? Co bys mohl udělat?

Vzpomeneš si na něco, co bys mohl dneska říct a udělat pro někoho jiného?
Věřit - dělat
"Stejně tak i víra, není-li spojena se skutky, je sama o sobě mrtvá." Jakub 2,17

Co se stalo předtím...

Jakub nám přináší velmi praktické poselství. Rosteme ve víře, když se nám nedaří. Naše víra musí být vidět na tom, jak žijeme. Nemáme se k některým lidem chovat lépe než k jjiným. Máme milovat ostatní lidi stejně jako sami sebe. Jakub nás vyzývá, abychom Bohu nejen naslouchali, ale abychom Ho poslouchali.

Přečtěte si společně: Jakub 2,14-26

Co je platné, moji bratří, když někdo říká, že má víru, ale přitom nemá skutky? Může ho snad ta víra spasit?
Kdyby některý bratr nebo sestra byli bez šatů a neměli jídlo ani na den,
a někdo z vás by jim řekl: „Buďte s Bohem – ať vám není zima a nemáte hlad,“ ale nedali byste jim, co potřebují pro své tělo, co by to bylo platné?
Stejně tak i víra, není-li spojena se skutky, je sama o sobě mrtvá.
Někdo však řekne: „Jeden má víru a druhý má skutky.“ Tomu odpovím: Ukaž mi tu svou víru bez skutků a já ti ukážu svou víru na skutcích.
Ty věříš, že je jeden Bůh. To je správné. I démoni tomu věří, ale hrozí se toho.
Neuznáš, ty nechápavý člověče, že víra bez skutků není k ničemu?
Což nebyl náš otec Abraham ospravedlněn ze skutků, když položil na oltář svého syna Izáka?
Nevidíš, že víra působila spolu s jeho skutky a že ve skutcích došla víra dokonalosti?
Tak se naplnilo Písmo: ‚Uvěřil Abraham Bohu, a bylo mu to počítáno za spravedlnost‘ a byl nazván ‚přítelem Božím‘.
Vidíte, že ze skutků je člověk ospravedlněn, a ne pouze z víry!
Což nebyla i nevěstka Rachab podobně ospravedlněna ze skutků, když přijala posly a propustila je jinou cestou? –
Jako je tělo bez ducha mrtvé, tak je mrtvá i víra bez skutků.

Co se stalo potom...

Jakub nás vyzývá, abychom Bohu jen nenaslouchali, ale abychom Ho poslouchali. Říká také, že žít takto bude vyžadovat sebeovládání; musíme se ujistit, že zůstáváme Bohu blízko. Jakub svůj dopis uzavírá povzbuzením pro čtenáře, aby byli trpěliví a stále se modlili – za sebe i za ostatní.

Pátrej v Bibli

Hledej v Bibli odpovědi na otázky uvedené k tomuto příběhu v knize Expedice Bible na straně 120.

Víš, že... ?

Jakub Není jisté, kdo byl “Jakub”. Možná to byl Ježíšův bratr, který se stal jedním z vůdců křesťanské církve v Jeruzalémě.

Pro koho? Tento sopis nebyl napsaný jedné konkrétní církvi, ale všem křesťanům na světě.

Na co se psalo Dopisy v Novém Zákoně byly původně napsané na papyru, kůži nebo pergamenu, což byla zpracovaná zvířecí kůže. Ta se srolovala do role a bylo možné ji prodloužit tím, že se k ní přidal další materiál na psaní.

 

Mluv s Bohem

“Pane, pomoz mi, abych Ti sloužil po celý život a abych Ti byl věrným přítelem, tak jako Ty jsi mým věrným přítelem.”

Popřemýšlej

Tohle se stalo, když si spolu tento biblický oddíl četli Lexie a její maminka Natalie.

Lexie je 10. Ráda tancuje a jezdí na koni.

Lexie řekla: “Znamená verš 17, že když někdo něco potřebuje a ty se nepokusíš mu pomoci, ale řekneš něco hezkého, aby se ten člověk cítil lépe, tak mu ve skutečnosti vůbec nepomáháš?”

Natalie jí odpověděla: “Pokud nám Bůh přivede do cesty někoho, kdo fyzicky, emočně nebo duchovně strádá, chce po nás, abychom si našli čas mu pomoci jak jen jsme schopní. Říci takovému člověku něco hezkého, aby se cítil lépe, je jen začátek naší služby potřebným lidem. Bůh chce, abychom uváděli naše slova ve skutky a udělali něco, co ostatním pomůže a zrovna tak chce, abychom projevovali v činech naši víru tím, že ostatní uvidí ovoce Ducha každý den našeho života. Když dosvědčíme naše slova skutky, bude zjevné, jaké jsou skutečné touhy našeho srdce.”

Co na to říkáš?

Jaké jsou tvoje otázky či odpovědi? Poděl se o ně s dalšími účastníky Expedice!

Vyzkoušej si...

Kolik milých věcí dokážeš udělat v jednom týdnu? Nemusíš lézt na horu nebo běhat maraton – jde jen o malé, každodenní věci, kterými dáš najevo svou lásku k ostatním. Kolem tvého domova, můžeš si uklidit pokoj, vyčistit klec křečkovi nebo si plnit své povinnosti bez toho, aby ti je někdo musel připomínat; ve škole můžeš umýt štětce na malování nebo šikovně uklidit židle. I to, co říkáš, může být milé – poděkuj tomu, kdo ti uvařil jídlo; poděkuj řidiči, když vystupuješ z autobusu, řekni kamarádům vtip, abys je rozveselil, když jsou skleslí. Schválně jak si dokážeš všímat milých věcí, které bys mohl udělat nebo říct – a jak je dokážeš dělat v tichosti a bez upozorňování na ně.

Proč si nestanovit plán? Zvládneš sedm takových věcí týdně (za den)? Jestli ti to připadá snadné, pokračuj I další týden... a další... a další... až nebudeš ani potřebovat o tom přemýšlet a počítat.