Expedice 6 : Boží hrdinové
30. Rút
Na úvod si přečtěte verš pod obrázkem.
Znáš někoho, kdo udělal něco velkého?
Udělal jsi ty něco velkého?
Náš život s Bohem je u každého jiný. Co je tím největším, co udělal Bůh pro tebe? Zkus se na to zeptat i jiných lidí.
Znáš někoho, kdo udělal něco velkého?
Udělal jsi ty něco velkého?
Náš život s Bohem je u každého jiný. Co je tím největším, co udělal Bůh pro tebe? Zkus se na to zeptat i jiných lidí.
Ale Rút jí odvětila: „Nenaléhej na mne, abych tě opustila a vrátila se od tebe. Kamkoli půjdeš, půjdu, kdekoli zůstaneš, zůstanu. Tvůj lid bude mým lidem a tvůj Bůh mým Bohem." Rút 1,16
Co se stalo předtím...
Rút žila v době soudců. Nebyla z Izraele, ale ze sousední země Moáb. Rút byla ženou Izraeldce, který utekl i se svou matkou, otcem a bratrem do Moábu před hladomorem. Ale v Moábu celá jeho rodina onemocněla a zemřela.Rútina tchyně Naomi se chtěla vrátit do Izraele. Řekla své snaše, aby zůstala se svou rodinou, ale Rút to odmítla; byla přesvědčená, že Naomin Bůh je jediným pravým Bohem a chtěla se postarat o stárnoucí Naomi.
Přečtěte si společně: Rút 2,1–12
Noemi měla příbuzného z manželovy strany, významného muže z Elímelekovy čeledi. Jmenoval se Bóaz.Moábská Rút řekla Noemi: „Ráda bych šla na pole sbírat klasy za někým, u koho dojdu přízně.“ Noemi jí odpověděla: „Jdi, má dcero.“
Šla tedy, přišla na pole a sbírala za ženci klasy . Shodou okolností patřil ten díl pole Bóazovi z Elímelekovy čeledi.
Tu přišel z Betléma Bóaz a pozdravil žence: „Hospodin s vámi.“ Odpověděli: „Hospodin ti žehnej.“
Bóaz se otázal svého služebníka, který dozíral na žence: „Čí je to dívka?“
Služebník, který dozíral na žence, odpověděl: „To je moábská dívka, která se vrátila s Noemi z Moábských polí.
Optala se: ‚Mohla bych sbírat a paběrkovat za ženci mezi snopy?‘ Jak přišla, zůstala tu od samého rána až do této chvíle. Jen trochu si tady oddechla.“
Bóaz oslovil Rút: „Poslyš, má dcero. Nechoď sbírat na jiné pole a neodcházej odtud. Přidrž se mých děveček.
Podívej se vždy, na které části pole budou sklízet, a jdi za nimi. Poručil jsem služebníkům, aby tě neobtěžovali. Budeš-li mít žízeň, jdi k nádobám a napij se vody , kterou služebníci načerpají.“
Tu padla na tvář, poklonila se k zemi, a otázala se ho: „Jak to, že jsem u tebe došla přízně, že se mě ujímáš, ačkoli jsem cizinka?“
Bóaz jí odpověděl: „Jsem dobře zpraven o všem, co jsi po smrti svého muže učinila pro svou tchyni, že jsi opustila otce a matku i rodnou zemi a odešla jsi k lidu, který jsi dříve neznala.
Nechť ti Hospodin odplatí za tvůj skutek. Ať tě bohatě odmění Hospodin, Bůh Izraele, pod jehož křídla ses přišla ukrýt!“
Co se stalo potom...
Za to, že byla věrná Noemi, se Bóaz o Rút staral. Ukázalo se, že je příbuzným manžela Naomi, a že tedy má právo si vzít Rút za ženu. Udělal to a narodil se jim syn Obéd. Když Obéd vyrostl, tak se oženil a měl se svou ženou syna Jišaje.Jišaj není tak slavný jako jeho nejmladší syn David, který se stal nejvýznamnějším králem Izraele.
V Novém Zákoně se dočteme, že Ježíš je potomkem Davida – a tedy i Rút.
Pátrej v Bibli
Hledej v Bibli odpovědi na otázky uvedené k tomuto příběhu v knize Expedice Bible na straně 42.
Víš, že... ?
Vdovy Když ženě zemřel manžel a ona se stala vdovou nebo když dítěti zemřeli rodiče a ono se stalo sirotkem, neměli už nikoho, kdo by je chránil. Péči o ně měli převzít ostatní členové rodiny. Přestože Bóaz nebyl nejbližším příbuzným Naomi, zařídil, aby o ní i o Rút bylo postaráno.
Paběrkování Bůh dal svému lidu zákony, které měly pomáhat chudým. V době sklizně se rohy polí nežaly a všechno, co při sklizni upadlo, mělo zůstat ležet na poli pro chudé, aby si to mohli sesbírat neboli „paběrkovat“.
Ječmen Sklizeň ječmene byla první v roce a odehrávala se na jaře. Ječmen se sklízel ostrým nožem se zahnutým ostřím a dřevěnou rukojetí; pak byl vázán do snopů.
Střevíc V těch dobách dát někomu svůj střevíc bylo znamením, že obchod byl uzavřen. Ten, kdo něco prodával, si sundal střevíc a dal ho kupci. Bylo to znamení toho, že prodávaná věc už nepatří původnímu majiteli. Přečtěte si 4.kapitolu knihy Rút, abyste viděli, co Bóaz udělal.
Paběrkování Bůh dal svému lidu zákony, které měly pomáhat chudým. V době sklizně se rohy polí nežaly a všechno, co při sklizni upadlo, mělo zůstat ležet na poli pro chudé, aby si to mohli sesbírat neboli „paběrkovat“.
Ječmen Sklizeň ječmene byla první v roce a odehrávala se na jaře. Ječmen se sklízel ostrým nožem se zahnutým ostřím a dřevěnou rukojetí; pak byl vázán do snopů.
Střevíc V těch dobách dát někomu svůj střevíc bylo znamením, že obchod byl uzavřen. Ten, kdo něco prodával, si sundal střevíc a dal ho kupci. Bylo to znamení toho, že prodávaná věc už nepatří původnímu majiteli. Přečtěte si 4.kapitolu knihy Rút, abyste viděli, co Bóaz udělal.
Mluv s Bohem
Poděkuj Bohu za každého, koho miluješ, a za každého, kdo miluje tebe.Popřemýšlej
Tohle se stalo, když si spolu Kes a její pomocnice z nedělní školy Jenny četly tento biblický příběh.Kes je 11 a žije v Severním Walesu.
Kes se zeptala: „Našla Naomi někoho, nějakého manžela? A proč bylo tenkrát tak důležité nést dál rodové jméno?“
Jenny odpověděla: „V Bibli nenajdeme nic o tom, co se pak stalo s Naomi, jen to, že se Rút vdala za bohatého muže Bóaze, takže Naomi by podle tradice měla žít s nimi a mělo by o ni být dobře postaráno. V některých částech světa i dnes babičky žijí s rodinami svých dětí a starají se o vnoučata, zatímco rodiče pracují. Je to tak třeba v mnoha rodinách v Číně. Nezdá se pravděpodobné, že by babička hledala nového manžela; zřejmě by byla šťastná, že může žít se svou rodinou a doufala by, že to tak zůstane do konce jejího života. Dostávala by jídlo a oblečení a měla by pohodlný domov a rodinu, která by se o ni postarala, kdyby byla nemocná nebo až by zestárla.“
„A k tomu rodovému jménu: Byla to jedna z věcí, která tenkrát byla pro lidi moc důležitá. Znám lidi, kteří když se brali, tak si jako společné příjmení zvolili obě svá příjmení, seřazená za sebou, aby oběma připomínala jejich rodinu a mohli být hrdí na obě tato jména. Na této příhodě je navíc pozoruhodné to, že o mnoho století později jeden z Bóazových a Rútiných potomků byl opravdu výjimečný – Ježíš.
Kes si myslela: „Člověk nikdy není tak starý, aby nemohl najít štěstí. Možná si přece jen někoho našla.“
Co na to říkáš?
Jaké jsou tvoje otázky či odpovědi? Poděl se o ně s dalšími účastníky Expedice!
Vyzkoušej si...
Toto je krásný příběh o tom, jak se Bůh o lidi stará. Rút dělala, co mohla, aby se postarala o Naomi; Bóaz dělal, co mohl, aby se postaral o ně obě. Bůh nám toho dává tolik! Co nám to říká o tom, jaký Bůh je? Příběh o Rút nám ukazuje, že Bůh se o nás zajímá a stará, a že chce, abychom byli součástí jeho plánu pro naše okolí, naši zemi a pro celý svět!Popros svého biblického průvodce, aby ti pomohl najít někoho, koho si Bůh použil, aby pomohl dalším lidem. Může to být misionář nebo někdo z vašeho církevního společenství nebo ze školy, kdo pomáhá ostatním; nebo si můžeš vyhledat informace na internetu na stránkách nějaké světové charitativní organizace jako je např. World Vision www.worldvision.com
Zjisti, co dělají a proč to dělají. Zkus vystopovat jak se o ně Bůh stará;co dělá? O koho se tato organizace stará? Jak Bůh působí prostřednictvím toho, co tito misionáři dělají?
Dokážeš vymyslet jak bys ty mohl tento týden někomu pomoci?
Popros Boha, aby ti s tím pomohl.